Novinka - Poslední kemp Frankenjura

Seznam, když něco hledám, tak většinou tam. Hledala jsem odkazy k mé práci, když vpravo dole byl obrázek, který upoutal mojí pozornost, nedalo mi to a otevřela stránky, stránky Rocktripu.
Chtěla jsem lezení ve a na skalách vždycky okusit a tady se mi ukázala nabídka na kempy pro začátečníky i pro ty co už ví jak nahoru na horu. Budu psát z pozice toho kdo úplně začíná.
Přihlásila jsem se a naprosto nevěděla co čekat, do čeho jdu. Proběhlo potvrzení, první info a upřesnění kdy, kde, v kolik, co sebou, co sebou ne, na co se připravit. To měl na starosti Dag.
No, a už se jelo, z Liberce, do Turnova, do Prahy kde se postupně nabírala posádka a lezci obého pohlaví , až se dojelo na Frankenjuru. Základní tábor byl rozbit a připraven na vše. Sešla se výborná parta a mohu zodpovědně říci, že i přesto, že se už ostatní mezi sebou znali, nebyl vůbec problém přijmout nováčka a bylo velmi příjemný, že od prvních chvil byla výborná atmosféra.
 Na noc se se zimou počítalo a po ranním rozmrznutí a nastavení provozní teploty jak nás, tak i baterií, kluci nachystali to co potřeba na lezení. Šlo se kousek, kde BYLY. A já poprvé slyšela slova jako, tady je trojka, tady šestka, vem si lezačky, sedák, tady je vyvedená cesta a teď lez. Každý si tam našel a vylezl to své. I ti co měli v rukou foťáky měli proč mačkat spoušť. Bylo super naladění.             Odpoledne se přejíždělo na další místo, jo a mimochodem, to jsem se zatím ještě nezmínila a napravuji, bylo naprosto fantastické počasí, modro, slunce i někdy teplo, takže nám bylo přáno,     kde byly skály trochu vyšší a další pokusy, další zdolání a i nezdolání, které neodradilo, jen pěkně nastartovalo. Trojka, která nás provázela, Dag, Zdeněk, Ondra byli vždycky po „ruce“  jak a s čím bylo potřeba.
K večeru zpět na základnu. Utišení hladu a žízně, teplé prádlo do spod a bylo dobře. Nedělní ráno jsme všichni  dospali k řádné hodině a zase se vyráželo. Další místo, nádherné počasí , kluci připravovali co se dalo a mohli jsme zase nahoru, pak dolů a zas nahoru. Překrásné výhledy, pocit naplnění. Nádhera.
Jsem vnitřně nadšená a jsem ráda, že jsem jela. A jak už jsem jednou někde psala, do té chvíle jsem si myslela, že lezení  je dobrá věc, ale už si to nemyslím, lezení je fantastická věc.                                   
Díky moc Dagovi, Zdeňkovi, Ondrovi co se skvěle postarali o zázemí, moc zdravím vás všechny co jste byli a jestli někdo čte, kdo se rozhoduje, říkám jeď, je to nádhera.

Přeji všem krásné a naplněné dny, mějte se hezky, na příští ahoj Maky